Áigeguovdil

Dutkanmobilisašuvnnas Austrálias 

Lean beassan dán giđa oahpásnuvvat Austrálias eamiálbmotdutkiide ja eamiálbmotdutkamuša prinsihpaide. Galledin ja bessen bargat vahkus 10 ja 11  Melbourne universiteahta eamiálbmotdutkamuša ovddidanossodagas - Murruk Barak (Melbourne Institute for Indigenous Development). Doppe mu láidestedje sin doaimmaide Melbourne universiteahta álgodutkanguovddáža dutkankoordináhtor Eleanor Benson ja  jođiheaddji Bianca Williams.

Galledeapmi lea oassin MediaRoboLit 65+ -dutkanprošeavtta doaimmaid ja dat attii munnje vejolašvuođa geahčadit dutkamušan boarrásut sámegielat olbmuid medialohkandáiddu birra oassin eamiálbmotdutkamuša ságastallama. Go deaivvadin eará eamiálbmotdutkiiguin, de bessen veardádallat iežan ja sin lahkonanvugiid ja metodaid.  Leamaš miellagiddevaš fuomášit, ahte sámi dutkis ja aboriginála dutkis leat seammasullasaš jurdagat ja čuolmmat dalle go dutká iežas olbmuid ja kultuvrra. Mii  ságastalaimet ovdamearkan dan,  mo ollašuhttit kulturdiđolaš dutkamuša ja muitit dutki ovddasvástádusa dutkojuvvon servodahkii.

Okta konkrehtalaš ovdamearka, mii čájehii kultuvrra vuhtii váldima maid smávva detáljaid dásis. Go oahpásmuvven Melbourne universiteahta eamiálbmotdutkamuša strategiijai, Murmuk Djerring -Indigenous Strategy -áššegirjái, de fuomášin, ahte báhpáris lea sisdoallováruhus, mii muitala ahte dokumeanta sisttisdoallá jápmán olbmuid govaid ja namaid. Dát váruhus lea máŋgga álgoálbmotservošii (aboriginála ja Torres Strait -sulluid olbmuide) mearkkašahtti, dasgo jápmán olbmuid birra muitaleapmi ja sin govaid čájeheapmi sáhttá leat kultuvrralaččat hearkkes ášši. Nubbi ášši, mii boahtá hui dávjá Austrálias ovdan lea guovllu álgoálbmogiid dovddasteapmi/ acknowledgement. Ovdamearkka dihtii Melbourne universiteahtas sáhtát gávdnat galbbaid ja sin neahttasiidduinge lea eamiálbmogiid rivttiid dovddasteapmi ja oidnosii buktin. Dán sáhka universiteahtta dovddasta ja gudnejahttqá aboriginála ja Torres Strait -sulluid olbmuid guovlluid árbevirolaš eanaoamasteaddjin ja dieđu guoddin.

Dát jurddašeapmi dávista nannosit maiddái sámi dutkama ehtalaš njuolggadusaiguin, mat deattuhit sápmelaččaid oktavuohta eatnamiidda, gillii ja eamiálbmogadihtui ja namalassii dutki ovddasvástádus doaibmat rivttes láhkái. Dego Austráliasge, maid sámedutkamušas jurddašuvvo, ahte diehtu lea oassin ealli kultuvrra, ja das lea oktavuohta báikái, servošii ja ahte dat sirdásit sohkabuolvvaid gaskkas. 

Mátkkistan fitnen maid Tasmánias. Doppe oahpásmuvven aboriginálaid historjái ja kolonisašuvnna váikkuhusaide Tasmanian Museum and Art Gallery -museas. Ovdanbukton vásáhusat ja muitalusat govvidedje, man garra dilli Tasmánia álgoálbmogiin lea leamaš dan maŋŋá go vilges olbmot leat boahtán. Sáhka ii lean dušše kultuvrra nuppástuvvamis, muhto veahkaválddis, bággosirdimiin ja figgamušas jávkadit olmmoščearddaid. Dát galledeapmi buvttii oidnosii muhtin muddui oktasaš vásáhusaid. Vaikko min historjját eai leat seammaláganat, goit sihke Austrálias ja Sámis eamiálbmogiid servodatlaš ja kultuvrralaš morráneapmi leat laktásan álgoálbmogiid gillii, identitehtii ja riektái mearridit iežas kultuvrras. Goappáge guovllus guovddáš temát leat leamaš iežas organisašuvnnaid vuođđudeapmi, kulturárbbi suodjaleapmi ja olbmobázahusaid ja dávviriid máhcaheapmái laktáseaddji áššit. Dát proseassat eai gula dušše vássánáigái, muhto dat lean ain áigeguovdilat ovdamearkka dihte duohtavuohta- ja soabadallanbarggu oktavuođas.   

Galledeapmi bovttii mus nana dovdduid, nuppe dáfos morraša historjjás dáhpáhuvvan áššiid dihte, muhto seammás nana oktavuođa olbmuide ja sin vásáhusaid nuppe bealde máilmmi. Mis leat oktasaš vásáhusat, mat laktásit kolonisašuvdnii, gillii ja kultuvrii. Seammás galledeapmi nanosmahtii ipmárdusa das, man dehálaš leat buvttadit dutkojuvvon dieđu, mii buktá oidnosii eamiálbmogiid vásáhusaid ja servodaga ráhkadusaid, mat soitet ainge čihkosis. Dutkamuša bokte mii sáhttit lasihit ipmárdusa ja doarjut eamiálbmogiid servošiid nu, ahte dat sáhttet nannet iežaset kultuvrra ja gielaset. 

Oaidnaleapmái fas eamiálbmotoappát ja vieljat! Dwaginin!

- Maiju Saijets, nuorat dutki, Lappi universiteahtta, bajásgeassindiehtagiid dieđagoddi

Melbourna universiteahta eamiálbmotdutkamuša ossodaga Murruk Barak šiljus libárdit sihke Austrália ja aboriginálaid leavggat. (Govva: Maiju Saijets)

Earet eará dákkár galbbaiguin Melbourna universiteahtta dovddasta eamiálbmogiid oktavuođa árbevirolaš guovlluide. (Govva: Maiju Saijets)